Novinky
Předávání maturitních vysvědčení
Výměnný pobyt studentů v Německu
Na začátku května jsme se jako skupina sedmi studentů a dvou učitelů zúčastnili výměnného pobytu v německém městě Amberg. Za tuto možnost vděčíme také Česko-německému fondu budoucnosti, který na tento pobyt štědře přispěl. Naším cílem bylo porovnat život v České republice a v Německu a zjistit, v čem jsou tyto státy rozdílné nebo v čem naopak podobné.
Velmi viditelným rozdílem byl vliv katolické víry na školní prostředí. Bavorsko samo o sobě je silně katolické, ale překvapily nás kříže na zdech snad každé místnosti školy, kterou jsme během našeho pobytu navštěvovali. Po diskuzi s ředitelem jsme pochopili, že kříže ve třídách jsou povinností každé bavorské školy bez ohledu na její zaměření. Se školou se také pojí fakt, že prázdniny zde nejsou jako u nás od července do srpna, ale trvají šest týdnů a začínají a končí v každé spolkové zemi Německa jinak.
Co se týče dopravy, měli jsme opravdu štěstí na malé zpoždění vlaků při cestování. To však v Německu není vůbec pravidlem, a desetiminutová zpoždění jsou běžná a skoro očekávaná. Spolu s vlakovou dopravou jsme si všimli, že ta autobusová moc využívaná nebyla, naopak lidé mnohem častěji upřednostňovali kola nebo auta na každodenní cestování.
Část pobytu jsme trávili různými procházkami v přírodě, která se velmi podobá té naši. Patrným rozdílem však byla čistota přírody a ekologický přístup k ní. Překvapilo nás například systematické zálohování plastových lahví, a také minimální odpad v přírodě.
Pobyt v rodinách nás však ujistil, že stejně jako u nás je každá domácnost něčím jiná a díky tomu si každý odnášíme svůj vlastní kulturní zážitek. Co se jídla týče, často jsme si pochutnávali na tradičních preclících, neboli Bretzel, a všude podávané perlivé vodě.
Uskutečnili jsme několik zajímavých výletů, zejména do historické tiskárny, kde jsme nejen objevili tradiční techniky knihtisku a mohli si zblízka přivonět k tiskařské černi, ale odkud si také odnášíme obrazy vytištěné na původních strojích. Stejné či velmi podobné bychom našli u nás třeba v Kutné Hoře. Užili jsme si také plavby na dřevěném říčním plochém nákladním člunu, jménem Plätte (tác), který se poněkud liší od českých říčních vorů pro voroplavbu. Tím se z Ambergu do Regensburgu vozila vytěžená železná ruda, tehdejší ambergské největší bohatství, aby pak byla rozvážena dál po Dunaji do dalekých končin. Zpět z Regensburgu lodníci vozili bílý poklad – sůl – aby zvýšili své příjmy. Další společný výlet jsme měli do planetária, kde jsme se na vlastní oči přesvědčili, že hvězdné nebe máme společné.
Došli jsme k závěru, že od Německa se Česko ve spoustě věcech neliší, ale menší rozdíly se tu samozřejmě najdou. Od svých sousedů se však určitě máme co učit a jsme vděční za všechny zážitky, které nám tento pobyt přinesl.